Stejně jako většina koní pocházejících ze španělských plemen, je paso fino elegantní kůň s hrdou a vyrovnanou povahou. Plemeno vzniklo ze španělských koní, kteří se na jihoamerický kontinent dostali před 500 lety a byli potomky koní berberských a andaluských. Je možné, že v žilách plemene paso fino koluje i krev narrangasettského mimochodníka. Ve Spojených státech amerických chov začal teprve v roce 1940. Od roku 1992 se členská základna asociace jeho chovatelů rozrostla o plných 60%. V současnosti najdeme na celém světě víc než čtvrt milionu koní paso fino.
Popis: Paso fino je kůň neuvěřitelně krásnho vzhledu, ušlechtilý, a přesto silný a vytrvalý. Malou hlavu se štičím profilem nese vysoko, hříva a ocas jsou dlouhé a hedvábně hladké. Kůň má svalnatý trup s krátkým hřbetem. Má silné a rychlé nohy a velmi tvrdá kopyta. Při běžném ježdění ani nejsou zapotřebí podkovy.
Využití: Paso fino se využívá jako skvělý jezdecký kůň k rekreační turistice i výcviku. Známé jsou výstavy, kde tyto koně závodí v různých typech chodu. Díky své všestranosti se však plemeno využívá k řadě dalších čiností, například práci na farmách či v zápřahu. Jízda na těchto koních je opravdovým požitkem, a tak je paso fino častým pomocníkem při hipoterapii.
Výška: Od 132 do 152 cm (obvykle kolem 140cm).
Zbarvení: Zástupci plemene paso fino se vyskytují ve většině barev, které jsou u koní běžné: grošovaný, hnědák, vraník, ryzák, bělouš, palomino a plavák.
Chody: Na tomto koni je nejpozoruhodnější čtyřdobý chod, po kterém dostalo celé plemeno název, paso fino. Tento chod je všem koním paso fino vrozený. Existují tři varianty, které se liší mírou sebrání:
Reprezentační paso fino - chod s vysokým stupněm sebrání, kdy kůň jakoby tančí na místě, kladení nohou je rychlé a rytmus je hezky souvislý. I když nohama pohybuje velmi rychle, kupředu postupuje jen velmi pomalu, přibližně jako u pomalé chůze.
Paso corto - chod s rychlostí přibližně jako u středního klusu, velice pohodlný pro koně. Kůň v dobré kondici se dovede takto pohybovat bez únavy celé hodiny. Také pro jezdce je tento chod velice pohodlný.
Paso largo - prodloužený krok s nejnižším stupněm sebrání a naopak s nejvyšší rychlostí, přesto pro jezdce velmi pružný.
Popis: Paso fino je kůň neuvěřitelně krásnho vzhledu, ušlechtilý, a přesto silný a vytrvalý. Malou hlavu se štičím profilem nese vysoko, hříva a ocas jsou dlouhé a hedvábně hladké. Kůň má svalnatý trup s krátkým hřbetem. Má silné a rychlé nohy a velmi tvrdá kopyta. Při běžném ježdění ani nejsou zapotřebí podkovy.
Využití: Paso fino se využívá jako skvělý jezdecký kůň k rekreační turistice i výcviku. Známé jsou výstavy, kde tyto koně závodí v různých typech chodu. Díky své všestranosti se však plemeno využívá k řadě dalších čiností, například práci na farmách či v zápřahu. Jízda na těchto koních je opravdovým požitkem, a tak je paso fino častým pomocníkem při hipoterapii.
Výška: Od 132 do 152 cm (obvykle kolem 140cm).
Zbarvení: Zástupci plemene paso fino se vyskytují ve většině barev, které jsou u koní běžné: grošovaný, hnědák, vraník, ryzák, bělouš, palomino a plavák.
Chody: Na tomto koni je nejpozoruhodnější čtyřdobý chod, po kterém dostalo celé plemeno název, paso fino. Tento chod je všem koním paso fino vrozený. Existují tři varianty, které se liší mírou sebrání:
Reprezentační paso fino - chod s vysokým stupněm sebrání, kdy kůň jakoby tančí na místě, kladení nohou je rychlé a rytmus je hezky souvislý. I když nohama pohybuje velmi rychle, kupředu postupuje jen velmi pomalu, přibližně jako u pomalé chůze.
Paso corto - chod s rychlostí přibližně jako u středního klusu, velice pohodlný pro koně. Kůň v dobré kondici se dovede takto pohybovat bez únavy celé hodiny. Také pro jezdce je tento chod velice pohodlný.
Paso largo - prodloužený krok s nejnižším stupněm sebrání a naopak s nejvyšší rychlostí, přesto pro jezdce velmi pružný.